Naše příběhy
Na konci minulého školního roku výtvarný obor začal připravovat výtvarné práce na svou podzimní výstavu. Hledali jsme možnosti nových vyjádření a nových výpovědí o sobě a věcech, které prožíváme. Práce na této výstavě, kterou jsme nakonec nazvali „Naše příběhy“, začala inspirací objevnými plavbami. Představovali jsme si, že sami plujeme a nalezneme svět, který ještě nikdo neobjevil. Jak by takový svět vypadal? Kdo by v něm vládl a jak? Příběhy, které jsme vymysleli, jsme zpracovali formou deníku člověka, který příběh zažil. Takže jsme využily všechny formy výtvarného tvoření včetně písma a ilustrací. Během cesty naší tvorby jsme zjistili, že člověk je na světě proto, aby objevoval. Objevujeme, jak vypadá a funguje náš svět, objevujeme jeho zákonitosti. I samotné výtvarné tvoření je jedno velké objevování. Možná proto člověk rád tvoří a nevychází z údivu nad možnostmi, které má. Někteří žáci objevovali staré mistry a snažili se o parafráze uměleckých děl nebo se nechali inspirovat pop-artem a objevovali jednoduchost tvarů a krásu pestrých barev. Výstavy se účastnili žáci všech ročníků výtvarného oboru, každý podle svých možností, okruhu zájmů a osobní invence. Naše příběhy jsou nedokončené, objevování pokračuje dál a každý den je něčím nový.
S naším dosavadním hledáním jste se mohli seznámit na vernisáži výstavy ve čtvrtek 19. října, kterou nám hudebně zahájila zpěvačka Pavla Juppová za doprovodu pana učitele Luboše Hány. Výstava potrvá do 20. listopadu v Galerii dětí ZUŠ Jirkov a vystřídá ji tradiční vánoční výstava.
Pomáda se vrací.....
V pondělí a úterý 16. a 17. října patřilo ještě jednou jirkovské divadlo Pomádě. Žáci literárně-dramatického oboru, ze třídy paní učitelky Denisy Horové a žákyně oboru tanečního, ze třídy paní učitelky Michaly Pořické, nastudovali společně muzikál Pomáda a na konci školního roku ho představili jirkovským školám i široké veřejnosti. Nikdo tehdy netušil, jak si muzikál zamilují nejen samotní protagonisté, ale i publikum. A tak, přestože se v červnu konalo celkem 6 představení, přidávala se ještě další čtyři představení právě v těchto dnech. A divadlo opět praskalo ve švech! Když jsem se dnes byla podívat na derniéru, přemýšlela jsem o tom, proč je muzikálová Pomáda tak úspěšná. Došla jsem k závěru, že to bude zřejmě těmito faktory:
- vhodně vybraný muzikál
- dobře rozdělené role
- skvěle připravená taneční složka
- výborní žáci - herci
- velká porce empatie mezi nimi
- spousta nadšení všech
- skvělé a chápavé paní učitelky
Samozřejmě nesmí chybět žádná ze složek, protože pak by se úspěch nedostavil. Vše prostě souvisí se vším!
A o čem vlastně muzikál pojednává? To je asi další faktor, který byl důležitý a hercům blízký. Muzikál nás zavede do střední školy Ryddel, kde se po prázdninách vrací studenti opět do lavic a vyprávějí si o svých prázdninových zážitcích. Jeden z hlavních protagonistů, Danny Zucco, frajírek a hvězda klukovské party T-Birds, vypráví o holce, kterou v létě sbalil. Nová studentka, Sandy, se seznámí s členkami dívčí party Pink Ladies, a také ona vzpomíná na letní setkání s úžasným klukem a vypráví o prázdninové lásce….jenže když se oba ve škole setkají, je všechno jinak…..A tak se odvíjí střípky životů, radosti i starosti, které prostě život přináší….
Když si uvědomím, že Pomáda byla v podstatě prvním větším představením této skupiny, pak musím říct, že jejich nástup byl z nuly rovnou na sto! A nebylo to nijak snadné! Hra trvala téměř tři hodiny, herci si sami průběžně přestavovali kulisy, hra měla rychlý spád, tedy žádný prostor na oddych, převleky, hodně pohybu po pódiu, přesuny, spontánní vystupování, kterému divák musel věřit…..bylo toho zkrátka hodně, co museli herci zvládnout. Navíc tu byla ještě složka taneční, která celou hru náramně doplňovala, krásně se na děvčata koukalo a choreografie byly velmi pěkné, profesionální, patřily sem! A všichni to nejen zvládli, oni si to užívali. Jako profesionální herci a tanečníci…tak nějak úplně samozřejmě.
A já, já jsem si to taky užívala. Tentokrát jsem přišla jen tak, bez foťáku, ale nakonec mi to nedalo a musela jsem udělat aspoň pár fotek mobilem….no, pár…..udělala jsem jich zase spoustu. Myslím, že při jejich prohlížení uvidíte tu úžasnou atmosféru, která na pódiu panovala, tu obrovskou energii, která z herců i tanečnic přímo sálala a vstupovala mezi diváky, aby je vtáhla do děje, vykouzlila úsměv na tváři a aby všechny přítomné přesvědčila o tom, že tahle company je sehraná parta lidí, kteří nic neponechali náhodě, důkladně se připravili, mají divadlo moc rádi a dávají nám jasně najevo, že tohle rozhodně není jejich poslední úspěch!
Jsem na ně moc pyšná – na všechny herce, tanečnice, na obě učitelky i na diváky, kteří dali těmhle úžasným mladým lidem znát, že se jim jejich práce líbí! Dali jim pocítit, že když je někdo dobrý, měli by mu to ostatní dát jasně vědět!
A vzpomněla jsem si na svého oblíbeného a moudrého Jana Wericha, který v pohádce tohle všechno v podstatě shrnul do jedné věty:
„Ten dělá to a ten zas tohle a všichni dohromady udělají moc.“
Jirkovský Písňovar 2023 - sobota
Sobota Jirkovského Písňovaru byla dnem soutěžním. Do letošního, 16. ročníku, se přihlásilo celkem 15 sborů. Výkony soutěžících hodnotila porota ve složení: Nancy Gibson, Sebastian Schilling, Jaroslav Šindler, Jakub Kacar.
Kdo získal Jirkovského rytíře a jak porota obodovala ostatní sbory, to si můžete přečíst ve Výsledkové listině Výsledková listina JP 2023
Jedno je jisté - příští, již 17. ročník soutěžního festivalu sborové populární hudby, Jirkovský Písňovar, bude kromě pořádajícího sboru Ventilky otvírat i Oktet! Blahopřejeme a těšíme se!
Zítřejší program pro zájemce je jasný:
10:00 hodin - zámek Červený Hrádek - Sborový workshop - Jakub Kacar, Luboš Hána
13:00 hodin - Jirkovská synagoga - koncert sborů
15:00 hodin - atrium Chomutovské knihovny - koncert Písňovar v Chomutově
Tím končí 16. ročník Jirkovského Písňovaru. Ať žije ročník 17.!
Jirkovský Písňovar 2023 - pátek
Milovníci sborového zpěvu si o tomto víkendu přijdou na své – zámek Červený Hrádek opět po roce hostí sborová tělesa z celé republiky!
Sborová štafeta začala v pátek 6. října zahajovacím koncertem již 16. ročníku soutěžního festivalu sborové populární hudby, Jirkovského Písňovaru. Už jsme si za ty roky zvykli, že kvalita je vysoká a nejinak tomu bylo i tentokrát! Pořádající sbor Ventilky, který koncert již tradičně zahajuje hymnou festivalu, My máme Písňovar, nastoupil v plném lesku a všechnu svoji energii vychrlil na přítomné publikum. Představil část svého nového repertoáru a také hosta, Pavla Houfka a nová trička! Dle reakce diváků – vše se líbilo!
A pak už pomyslné podium patřilo podle tradice festivalu, loňskému vítězi Jirkovského Písňovaru, a sice sboru Skandál Praha! A v jejich repertoáru si jistě každý našel svůj šálek kávy…byl totiž pestrý…překvapivý…..vřelý…..příjemný…milý. A takový byl v podstatě i celý páteční večer!
Sobota už bude patřit soutěžení – kdo přijde, vyslechne si 15 sborů (Praha, Karlovy Vary, Bohosudov, Ústí nad Labem, Olomouc, Chomutov…..) a taky spoustu úžasné muziky, plné nadšení, temperamentu, emocí. Těšíme se!
Promenádní koncert RDB
Některé akce naší školy si získaly mezi žáky, učiteli, popř. širokou veřejností takovou popularitu, že jsme je museli opakovat, rozšiřovat, přidávat, takže se z nich postupně stala tradice. A jednou z takových tradic je promenádní koncert orchestru Red Dwarf Band. Už ani nevím, pokolikáté dělají radost svojí hrou pravidelným návštěvníkům, nebo jen náhodným kolemjdoucím, ale faktem je, že tyto koncerty pořádají pravidelně se začátkem školního roku, tedy v září, a pak ještě s jeho koncem, v červnu.
Obdivuji spolehlivost členů orchestru, kteří tou dobou mívají také své soukromé aktivity, ale prostě přijdou a zahrají. A nejinak tomu bylo i letos, kdy se po prázdninách zase všichni sešli a udělali radost mnoha lidem. A radost, tu my děláme opravdu rádi. Pokaždé, když vybírám na web fotky členů orchestru, uvědomuji si, jaké jsou mezi nimi osobnosti. Je úplně jedno, jestli jsou součástí orchestru rok, nebo roků deset, všichni tam patří, všichni jsou potřeba a každý z nich tam má svoji roli. A každý ji plní, jak nejlépe dokáže! A o tom to vlastně celé je – svými schopnostmi a talentem těšit druhé lidi. Myslím, že orchestru Red Dwarf Band a jeho členům se to již mnoho let daří. Děkuji!
