Mnoho dětí se učí hrát na nějaký hudební nástroj. Málokdo ale dostane takovou příležitost, jakou dostala naše žákyně Veronika Zachová, hráčka na lesní roh. Na Lesné se sešlo mezinárodní uskupení mladých muzikantů ze severočeského regionu a z německé strany a vytvořili symfonický orchestr. Pod vedením zkušeného dirigenta nacvičili za víkend od 9. do 11. listopadu několik skladeb pro symfonický orchestr. Děti hrály s nadšením, nálada byla skvělá, vznikla tam nová přátelství a kromě češtiny a němčiny se tam ozývala i angličtina. Projekt je dotován EU a všichni doufáme, že to není poslední taková akce. Společný koncert bude 8. prosince v Anabergu, na české straně pak 20. prosince v Litvínově. Tady se v praxi ukázalo, jak hudba spojuje národy.
V průběhu nedělního odpoledne si žákyně pěveckého oddělení ze třídy paní učitelky Michaely Třeštíkové zazpívaly na zámku Červený Hrádek. Byl zde zakončen lampiónový průvod a během čekání na příjezd sv. Martina, žačky Denisa Maria Kösztnerová, Eliška Zelenková a Magda Zelenková zazpívaly sólové i vícehlasé skladby s vánoční tématikou. Improvizovaně si zazpívali i pár písní s vystupující kapelou a pomohly tak udržet velmi příjemnou předvánoční atmosféru.
V sobotu oslavily Ventilky 20. výročí od svého založení. A 20 let, to už je pořádná řádka let, takže i koncert tomu odpovídal. Byl dlouhý, byl pestrý, byl nápaditý, také překvapivý…jak bych to shrnula do jednoho slova – ano, byl vskutku velkolepý!
Už samotné prostory zámku Červený Hrádek, kde se koncert konal, byly důstojným prostředím pro tak slavnostní koncert. Posluchači, kterých bylo opravdu velmi mnoho, si tento nevšední zážitek náležitě užívali. A Ventilky koncert připravily opravdu profesionálně, tak jak už je jejich zvykem. Nic neponechaly náhodě, se vším počítaly, a přestože bylo třeba mnoho logistických znalostí a tým zkušených lidí, koncert plynul tak jako samozřejmě, skoro sám…..
Koncert byl rozdělen do několika bloků, ve kterých se vystřídaly jak samotné Ventilky, tak i další tělesa, která z Ventilek vznikla, nebo je sbormistři přímo řídí. A tak si mohli posluchači užít nejen samotné Ventilky ve skladbách současných i minulých, ale také Světlušky – dětský sbor, jehož sbormistři jsou manželé Hánovi…..
……nebo Experipent – kvintet zpěváků Ventilek, který tak nějak vznikl a zpívá…..
….nebo třeba dámskou formaci, která vznikla letos na jaře a buď už samotným názvem, Bar-beans, nebo svým šarmem, anebo zpěvem, prostě hned dámy posbíraly na podzim ve Španělsku všechna zlatá pásma, která byla k mání.
A co bylo dál? No, dál se přidávali staří známí zpěváci – Ventilky, kteří už z různých důvodů na zkoušky nechodí, ale stále znají texty a umějí intonovat, takže nebyl problém se přidat a zazpívat si…zavzpomínat….
A k mé velké radosti nechyběla ani moje nejoblíbenější písnička z dob Okthány – Trochu v hlavě mám, na slova Josefa Kainara, s hudbou Karla Plíhala, děkuji.
Ale nejen zpívání vykouzlilo úsměv na tvářích všech přítomných. Bylo to i velmi vtipné a profesionální moderování jedné z Ventilek, Dity Vrbové, která nezapomněla na vše podstatné a předala nám to velmi vtipnou a milou formou. No a módní přehlídka, kterou uspořádali samotní členové Ventilek a předvedli na ní své úbory od roku 1998 dodnes, tak to už bylo takové milé retro, které rozesmálo úplně všechny. Bylo vidět, že mnozí z členů Ventilek jsou nejen hudebně, ale i pohybově velmi nadaní, gratulujeme.
A protože tou hlavní osobou, která po celých 20 let neúnavně vede Ventilky dál a výš, k hvězdným úspěchům, je sbormistr Luboš Hána, byla všechna přání směrována právě k jeho osobě. Ale nebylo to pouze k významnému jubileu Ventilek, nýbrž i k jubileu osobnímu. A tak se přálo a přálo a zpívalo a zpívalo…..a pak to přišlo – Luboš dostal Anděla! Anděl je česká hudební cena, kterou po způsobu Grammy uděluje Akademie populární hudby. A teď ho má Luboš! A že je trošku jiný, než ten pravý, s rozepjatými křídly, hrající na roh, od akademického sochaře Jaroslava Róny…komu na tom záleží! Prostě má anděla a zaslouží si ho, stejně jako standing ovation, který zcela očekávaně následoval a byl důstojným zakončením svátečního koncertu.
A čas letěl, kromě zpívání, hostů a přání se publikum mohlo zúčastnit i kvízu o věcné ceny a nikomu ani nepřišlo, že už se zpívá více než 3 hodiny, a tak byl čas se loučit. Byl to zvláštní večer, plný kouzla, plný překvapení a ta další ještě následovala. Na hosty i účinkující čekal rautík…..
……a kdo už se opravdu chystal k domovu, měl na zámeckých schodech překvapení další, tentokráte v podobě ohňostroje.
No a komu se domů ještě stále nechtělo a chtěl si sváteční den užít co nejdéle, měl možnost – Rytířský sál se mávnutím proutku přeměnil v taneční sál, a tak se hrálo a tančilo….zpívalo a tančilo……a kdo tam byl, krásně si 20 let Ventilek užil!
Více informací
Také se vám zdá, že čas strašně letí? A že letí stále rychleji? Nedávno bylo horké léto a prázdniny a najednou je tady podzim a naši žáci už se naučili za ty uplynulé dva měsíce tolik, že mohli vystupovat na dnešním koncertě. A nebyl to koncert ledajaký, společně na něm vystoupili žáci a jejich učitelé. A když není na pódiu člověk sám, ale má tam pomocníka, hned mu to jde lépe. A proto byl asi ten dnešní koncert tak pěkný, nápaditý a pestrý – sešlo se na něm prostě hodně lidí, kteří něco uměli. A to své umění předávali dál, vám, posluchačům.
