Pakliže jsem včera anoncovala, že letošní, 13. ročník mezinárodního sborového festivalu populární hudby, Jirkovský Písňovar, je zcela jiný, tak dnešní sobota to opět potvrdila. Nejenže byl festival poprvé nesoutěžní, ale jiné byly i další události. Tak třeba počasí. Každoročně v tomto období předpovídali meteorologové déšť a zimu, a vlastně to téměř nikdy za celých 12 předchozích let nevyšlo. Většinou nám svítilo sluníčko, hřálo, příroda předvedla celou paletu barev, prostě bylo takové babí léto. Letos to bylo zcela jinak. I ta příroda tušila problém třináctky a podle toho se zařídila. Bylo deštivo a chladno, ale je fakt, že pouze dopoledne. Pak, jako by si to rozmyslela, pustila k nám i sluníčko a déšť poslala zřejmě jinam. Takže nakonec tahle stránka nebyla úplná katastrofa.
A co bylo tedy ještě jinak? Tím, že letošní festival byl nesoutěžní, přihlásilo se plno nových seskupení, která jsme ještě na Písňovaru neměli možnost slyšet, některá z nich jsme ani neznali. A tak byla hudební stránka zcela jiná, pestrá, překvapivá….
A dál? Tak třeba jídlo. Po 12 letech jsme zažili šok – jídlo bylo vydáváno zcela bez problémů, rychle, bylo teplé, dokonce i s polévkou, servírování krásně odsýpalo a nemohlo se ani stát, že když už jsme měli tác s jídlem, že bychom čekali na volnou židli a zatím nám to skvělé jídlo vystydlo. To se vážně nemohlo stát, protože jsme tentokrát měli možnost jíst i v zámecké chodbě, nejenom v restauraci. A tohle všechno pak dohromady přispělo ke hladkému průběhu občerstvování. A věřte, že když trávíte na zámku celý den, pěkně vám vyhládne. Třešinkou na dortu pak byla i vždy přítomná káva, kterou jsme si mohli nechat servírovat v kelímku a tím jsme byli i více mobilní.
Další změnou byly sobotní workshopy. Pro ty byla v minulosti vyhrazena vždy pouze neděle, letos už si je mohli užít i účastníci festivalu, kteří se nemohli zdržet do neděle. A to by byla jistě škoda, přijít o bezvadné workshopy Radima Zenkla, Veroniky Vítové, nebo Michala Hájka.
A klidně mohu v letošních změnách pokračovat….tak třeba nedělní koncert v kapličce na Jindřišské se konal letos již dnes, v sobotu a vznikl tak prostor na další workshop v neděli – tentokrát s Kristýnou Müllerovou v naší škole – Dirigování a nácvik sborové populární hudby pro sbormistry.
Jiné byly i prostory, ve kterých si dnes mohly sbory po oficiální části svých vystoupení zazpívat – byla to zámecká kaple a oranžerie. A musím říct, že tahle nová místa měla i novou atmosféru, velmi pěknou.
Nová byla i ocenění pro ty, kteří se nejvíce líbili – plakety. Ano, nehodnotilo se pomoci bodů, ale přesto mohli sami účastníci festivalu dát své hlasy tomu sboru, který se jim líbil nejvíce, nebo je prostě jen něčím oslovil. Plakety byly celkem tři – takže další plaketu udělovala porota a tu třetí, poslední, měli k dispozici sbormistři.
Obecně se lidé bojí změn, nemají je rádi. Ale když přemýšlím o letošním ročníku festivalu Jirkovský Písňovar, který byl jiný v mnoha směrech, ať už cíleně, nebo vzhledem k určitým okolnostem, jsem přesvědčena o tom, že změny tentokrát byly k dobru celého dne. Sobota se tedy vydařila po všech stránkách a odměnou pro všechny byl společenský večer, kdy už mohla ze všech spadnout tréma a mohli si ho užít, jak si užívají pouze a jenom muzikanti. A že jich dnes na zámku Červený Hrádek bylo! A pokud vám je to teď trošku líto, že jste nedokázali opustit teplo svého domova a vydat se k nám na zámek, máte možnost poslechnout si všechny zúčastněné sbory na YouTube, kde probíhal dnešní den v přímém přenosu.
A kdo tedy měl radost největší a odvezl si domů plakety s Jirkovským rytířem?
Cena diváka – PANOPTIKUM
Cena poroty – OK-TDŽ!
Cena sbormistrů – OK-TDŽ!
Blahopřejeme a děkujeme.
Více informací
