Tel: (+420) 474 654 077
  • HISTORIE ŠKOLY

    Ve školní kronice (psané samozřejmě německy) , která zaznamenává první informace o zřízení této školy je psáno: " Na zasedání městské školní rady dne 22.12.1902 byla probrána otázka zřízení Měšťanské školy pro chlapce a dívky. Při audienci ve Vídni na příslušných ministerstvech zjistili členové poselství, že jirkovskou žádost o zřízení

    Státní reálky předcházelo již 34 žádostí jiných měst, která byla v pořadníku před jirkovskými. Návrh o zřízení a stavbu školy byl předán vedení města a přiškolených obcí. Usnesení místní rady z 25.1.1903 neodsouhlasilo výstavbu měšťanské školy, zástupci rady se nedohodli. Na výstavbu mělo přispět nejen město, ale i přiškolené obce (Kyjice /protestoval zástupce Kyjic/, Vinařice, Jindřišská atd.).

    více informací
  • MÚZA ▪ TALENT ▪ PÍLE

    Úryvek z umělcova deníku:

    ...tahle práce je krásná a šílená v tom, že nádeničíte s kladivem a dlátem, rozbíjíte skálu, lezete po lešení a po kolenou v prachu, v blátě, na slunci a zároveň vám úžasně maká mozek a cit. Je to spojení tvrdé fyzické práce a velkého duševního vypětí. Řešíte technické záležitosti stavby a zároveň přemýšlíte o výtvarné stránce sochy a snažíte se při randálu nástrojů a v oblacích prachu slyšet svůj vnitřní hlas a cit. Je to velké dobrodružství propojit tohle všechno dohromady. Moje štěstí vzniká v těchto propojených chvílích, když jsem sám v ateliéru a dílo se vylupuje. Jak já říkám, „začíná mluvit".

    fotogalerie
  • RED DWARF Band

    Red Dwarf Band je taneční orchestr ZUŠ Jirkov, který byl založen v září roku 2000, pod názvem New Sound a jeho stylový žánr se léty vyvíjel od pop music, přes filmovou hudbu, rock´n roll, až ke swingu a jazzu, kde se orchestr hlásí ke svému big bandovému obsazení. Ve školním roce 2006/2007 se orchestr, díky oblíbenosti britského sitcomu Červený trpaslík, přejmenoval na Red Dwarf Band, čímž změnil i svoji image z modré barvy na červenou, a s tím i částečně souvisí název jejich druhého CD – Zpátky v červeném. V současné době má orchestr 23 členů a jeho věkový průměr je 16 let.

    více informací
  • MĚSTO JIRKOV

    Z Historie

    Počátek dějin města Jirkova není příliš jasný a je kladen do poslední třetiny 13. století. Avšak tvrzení, že byl Jirkov v roce 1269 založen z podnětu krále Přemysla Otakara II....

    Červený hrádek

    Původní hrad Borek byl založen krátce před rokem 1415 rodem Kraa. Protože byl další z pánů Václav z Moravěvsi a Kopist katolík a odpůrce revolty, byl hrad Borek roku 1421 dobyt husity a vypálen. Hrad byl dokonce na čas opěrným bodem samotných husitů, ti jej pak znovu obléhali i v letech 1432 a 1433 (opět byl dobyt). Ve 20. letech 15. stol. byl opravován, nově pokryt a jeho fasáda byla červeně natřena. Tehdy získal i nové jméno - Červený hrádek.....

    fotogalerie
  • ARTalent

    školní časopis

    Redakce ARTalent pracuje ve složení:

    • Mgr. Miroslava Raková ( rak )

    • Mgr. Marie Hánová ( ham )

    • Ivana Švejkarová ( švi )

    • Mgr. Šárka Bečvářová ( ŠB )

    • Romana Olivíková ( oli )

    více informací
  • Přátelé školy

    Vážení a milí…

    …návštěvníci našich webových stránek, děkuji vám, že se zajímáte o naši školu a dění kolem ní a jako takový malý bonus jsem pro vás připravila tento koutek. Je to takové komorní setkání s lidmi, kteří toho sami v životě dokázali velmi mnoho, před jejichž uměním smekáme, vážíme si jich a obdivujeme je nejen za jejich obrovské umění, ale především za to, že zůstali stále lidmi.Tato sekce vznikla s jejich laskavým svolením, takže fotografie i nahrávky jsou tu pro vaše potěšení a také jako poděkování těmto lidem, které máme rádi.

    Milena Sailerová

    více informací

Krásné prázdniny!

Tak jsme zdárně zakončili naše sochařské sympozium, jak si můžete přečíst na našich webových stránkách a tím jsme si trošku protáhli školní /pracovní rok a v těchto dnech některým z nás tedy teprve začínají prázdniny. Každý má prázdninové dny spojené s něčím jiným. Já mám již mnoho let léto vždycky spojené se zrajícími malinami, voňavou levandulí, které už mám konečně celý záhon, s červenými třešněmi, višněmi a rybízem, barevnými kytkami a samozřejmě s modrým nebem a krásně zlatým sluníčkem. A o prázdninách nikdy nesmí chybět také borůvkový koláč se žmolenkou a mandlemi. Stále mě překvapuje a baví, jak nám léto ukazuje, co všechno umí – barvy, chutě, vůně….Ať už máte své představy spojené s létem jakékoliv, přeji vám, aby se naplnily přesně tak, jak jste si je přáli a abyste na tohle léto vzpomínali jedině s úsměvem. Tak tedy barevné a voňavé léto, přátelé! 

Více informací

Hlava v krajině II. – den pátý, poslední

Poslední den našeho sympozia začal jako obvykle. Hned od ranních hodin bylo opět slyšet v okolí naší školy ťukání dlátek a palic. Všem bylo jasné, že odpoledne musí být vše hotové, víc času není a podle toho finišovali. Humor však nikoho neopouštěl a občasné pózování před fotoaparátem bylo milou povinností a zábavou. Nejoblíbenější bylo, samozřejmě focení s jídlem. 

Během pěti sochařských dnů se náhodní návštěvníci podivovali nad tím, jak jsou naši účastníci sympozia šikovní a jak jim kamenný kvádr během krátké doby ožil a dostal svou podobu. Někteří z kolemjdoucích, jako třeba výtvarníci Jaroslav Cinybulk a Josef Šporgy, se přišli na práci podívat zblízka. V průběhu celé akce jsme fotili, natáčeli a k tomu jsme využili i moderní techniku. V určité fázi jsme z výšky monitorovali celou akci dronem, který nám zaznamenal trochu jiný pohled na pracovní prostor. 

Mezi poslední fázi sympozia nutně patřil úklid celého prostranství před školou. Všichni se snažili přiložit ruku k dílu a pomáhali při demontáži a skládání stanů, veškerého nářadí i likvidaci odpadu. Byl to divný pocit, když najednou všechno zmizelo, jako by těch pět dnů ani nebylo….

K úplnému závěru patřilo zhodnocení akce, vyhlášení nejlepšího díla a předání pamětních listů a CD s fotkami všem účastníkům. Ráda bych na tomto místě velmi poděkovala našim pánům lektorům, MgA. Jiřímu Němcovi a MgA. Štěpánu Bílkovi. Byli naší velkou oporou, poradili, pomohli a díky nim mělo celé sympozium tak bezva atmosféru a výsledky byly tak skvělé. Posuďte sami….

Více informací

Hlava v krajině II. – den čtvrtý

Čtvrtý den sochání Hlava v krajině II. byl dnem přelomovým. Většina prací už je téměř hotova, takže všichni spokojeně okukovali práci druhých, byl čas na siestu, i společné focení, prostě pohoda. Určitě k tomu přispělo i dnešní krásné počasí, které bylo přesně tím správným na práci. Zahráli jsme si i na mediální hvězdy a řekli pár slov kameramanovi, který točí z celého sympozia dokument. 

Sladkou tečkou po obědě byl již tradičně nanuk a ke kávě/čaji domácí pečivo. Uvědomili jsme si, že čas na oběd a siestu se od prvního dne sochání prodlužuje úměrně délce sympozia a také únavě. 

Ale když se zadíváte na stav našich prací, jistě mi dáte za pravdu, že jsme toho za čtyři dny udělali opravdu hodně, a že si tedy nějaký ten odpočinek zasloužíme. Materiál, ze kterého jsme sochali, je pro laiky tvrdý, náročný na zpracování, takže nás všechno bolí, ale výsledky nás motivují k další práci a na bolest nám dávají zapomenout. Tak tedy zítra naposledy! 

Více informací

Hlava v krajině II. – den třetí

Třetí den našeho sochání byl velmi příjemný. Počasí si řeklo, že nás nebude trápit tak moc, ale jen trošku, takže si vybralo aprílovou formu a v praxi to vypadalo tak, že chvilku bylo sluníčko a teplo, pak déšť, pak zase zima a pro změnu ještě kombinace toho všeho. Práce nám šla od ruky a třetí pracovní den se projevil i na stavu našich výtvorů. Najednou se z neforemné hroudy začaly klubat roztodivné tvary a to nás nabíjelo pozitivní energií a dávalo nám to elán do další práce. 

Oběd i svačinkové siesty jsme skoro vychytali a i když deštníky jsme měli v pohotovosti, nebyly dnes vůbec třeba. A protože byla neděle, k obědu bylo knedlo-zelo-vepřo, k svačince bábovka a o nanuky byl také docela velký zájem. 

A když se blížil večer a s ním i konec dnešního pracovního dne, byly na stojanech už úplné perly. Tak ještě dva dny na doladění….

…..a to my zvládneme skvěle, je to na nás vidět…..

Více informací

Hlava v krajině II. – den druhý

Druhý den našeho sochaření sice začal taky hezky, se sluníčkem, ale to nás mělo pouze navnadit. Pak se spustil liják, který nás sice neodradil od rozdělané práce, jen nám ubral na luxusu velkého prostoru. Museli jsme se totiž docela tísnit pod stany a je jasné, že když je sluníčko a sucho, všechno se dělá lépe. I ta svačinka je lepší na ploše, v suchu. 

Ale déšť nedéšť, naši lektoři byli na chvilku i kováři. Rozžhavili improvizovanou výheň, připravili kovadlinu a už se kovalo a brousilo, i když déšť neustal. 

Nicméně práce nám zase poskočila, tak jsme i ten dnešní den skončili s dobrým pocitem a budeme se těšit, co přinese den další, již třetí. 

Více informací